Povaha a vlastnosti Cane Corso
POUŽITÍ:
Hlídací pes, obranář, policejní pes a stopař
KLASIFIKACE FCI:
Skupina II - pinčové a knírači, molossové,
švýcarští horští a salašničtí psi
Podskupina 2.2 - psi moloss. typu, horští psi
Bez zkoušek z výkonu.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:
Cane Corso je přímým potomkem starých římských molossů. Dříve se vyskytoval na celém území Itálie, v posledních letech se však uchoval především v Apulii a v přilehlých jihoitalských provinciích. Jeho jméno je odvozeno od latinského výrazu "cohors", což znamená ochránce a strážce domu, dvoru a pozemků.
CELKOVÝ VZHLED:
Středně velký až velký pes. Robustní, silný a mohutně stavěný, přesto elegantní. Jeho jasné linie tvoří jeho plasticky vystupující svaly.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
Formát psa je poněkud obdélníkový (délka poněkud přesahuje výšku). Délka hlavy dosahuje 36% kohoutkové výšky.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT (POVAHA):
Ochránce majetku, rodiny a domácích zvířat. V minulosti se používal ke strážení stád a lovu velké zvěře.
HLAVA:
velká a typicky molossoidní. Horní podélná linie lebky a tlamy poněkud konvergují.
MOZKOVNA:
Lebka: široká; v jařmových obloucích šířkou odpovídá délce nebo ji poněkud přesahuje. Konvexní přední část lebky se od čela směrem k týlnímu hrbolu výrazně zplošťuje. Viditelná čelní rýha. Stop: vyznačen
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: černá a velká se širokými otevřenými nozdrami na stejné úrovni jako nosní hřbet. Tlama: zřetelně kratší než mozkovna (poměr tlamy k mozkovně je přibližně 1:2), silná, pravoúhlá, téměř stejně široká jako dlouhá. Přední okraj tlamy je rovný, boční linie tlamy jsou rovnoběžné. Hřbet čenichové partie je z profilu rovný. Pysky: horní pysk je středně dlouhý, lehce visí a překrývá dolní čelist, takže dolní okraj tlamy je při pohledu z profilu tvořen okrajem pysků. Čelisti / zuby: Čelisti velmi široké, mohutné a zahnuté. Lehký předkus. Klešťový skus je přijatelný, ale nežádoucí. Oči: Střední velikosti, oválné, hledí přímo dopředu, poněkud vystupují. Oční víčka dobře přiléhají k oční bulvě. Barva duhovky co nejtmavší, závisí na barvě srsti. Pohled živý, pronikavý a pozorný. Uši: trojúhelníkové, visící, se širokou základnou vysoko nad jařmovým obloukem. Většinou se kupírují do tvaru rovnostranného trojúhelníku.
KRK:
Silný, svalnatý, délkou odpovídá délce hlavy.
TRUP:
Délka trupu poněkud přesahuje kohoutkovou výšku psa. Robustní a mohutné stavby, není však podsaditý. Kohoutek: Výrazný, posazen výše než záď. Hřbet: rovný, velmi svalnatý a pevný. Bedra: krátká a pevná. Záď: dlouhá a široká, lehce spadající. Hrudník: ve všech třech směrech dobře vyvinutý, dosahuje až k lokti.
OCAS:
Nasazen dosti vysoko. U kořene je velmi silný. Ocas se kupíruje u čtvrtého obratle. V akci je nesen vysoko, nikdy však zatočený ani vzpřímený.
KONČETINY
Hrudní končetiny. Plece dlouhé, šikmo uložené, silně osvalené. Nadloktí silné. Předloktí rovné, velmi silné. Zápěstí a přední nadprstí: pružné.Tlapy: kočičí. Pánevní končetiny. Stehna: dlouhá a široká, při pohledu zezadu konvexní. Lýtko: silné, není masité. Hlezno: přiměřeně úhlené. Nadprstí pánevní končetiny: silné a šlachovité. Tlapa: poněkud méně kompaktní (oválnější) než u hrudní končetiny.
CHODY:
Prostorný plný pohyb; klus vydatný; nejobvyklejším způsobem pohybu je klus.
KŮŽE:
Poměrně silná, spíše těsně přiléhající ke tkáni podkoží.
OSRSTĚNÍ
SRST: srst krátká, lesklá, velmi hustá se skromnou podsadou. BARVA: černá, olověně šedá, břidlicová, světle šedá, světle plavá (nažloutlá), jelení červeň, tmavé odstíny žluté; žíhaná (žíhání na různých odstínech žluté nebo šedé základní barvy). U žlutých psů a žíhaných psů černá nebo šedá maska, jež se omezuje na tlamu a nepřesahuje linie oka. Malá bílá skvrna na hrudi, na špičkách tlap a na hřbetě nosu je přípustná.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Kohoutková výška:
psi 64 až 68 cm
feny 60 až 64 cm
tolerance +/- 2 cm
Hmotnost:
psi 45 až 50 kg
feny 40 až 45 kg
Historie
Z hlediska mezinárodní kynologické federace je Cane Corso Italiano jedním z nejmladších plemen, jeho historie je však mnohem delší. Ve čtvrtém až třetím století před naším letopočtem byli významnou mocenskou silou na území dnešního Řecka Molossové. Byli to bojovní válečníci, kteří podnikali výpravy i do jižní Itálie. Na jejich cestách je provázeli váleční psi velkého vzrůstu, jejichž předkem byla pravděpodobně tibetská doga. Když Římané ovládli území na jihu Itálie, všimli si vynikajících vlastností velkých molossoidních psů. Cíleným chovem vyšlechtili římského válečného psa Canis pugnax. Tito psi dokázali bojovat proti lvům, medvědům i lidem. Dochovala se různá vyobrazení těchto psů a jejich podobnost s dnešními Cane Corso Italiano je neuvěřitelná, když uvážíme, že je dělí více než dva tisíce let.
Tito silní a výkonní psi přežili pád říše římské a byli chování na statcích a usedlostech. Z této doby pravděpodobně pochází i dnešní název plemene - "cane" pochází z latinského "canis" (pes), "corso" možná pochází z latinského označení pro dvůr či zahradu - cohor. Tedy pes, který hlídá dům, dvůr a pozemky. Jiný výklad se přiklání k překladu slova "corso" jako silný, drsný.
Cane Corso byli používáni k hlídání usedlostí, k lovu divočáků nebo vlků, byli skvělými pomocníky řezníků, dokonce chránili povozy nebo cestující v kočárech. Běželi vedle vozů a chránili je tak před případnými útočníky.
Na počátku dvacátého století se změnil způsob života lidí na venkově, a tak se snížil počet chovaných psů tohoto typu. Jen díky milovníkům psů bylo toto krásné silné plemeno zachováno. Za řádné plemeno byl Cane Corso Italiano uznán FCI v roce 1996.
Celkový vzhled
Cane Corso Italiano patří mezi plemena molosská. Je většího tělesného rámce, harmonické stavby těla. Je silný, mohutně osvalený, ale přesto elegantní, pohyblivý a vytrvalý. Hlava je široká, temeno ploché s výrazným týlním hrbolem. Stop je dobře vyznačen. Tlama je výrazně kratší než mozkovna, je silná a velmi široká. Hřbet nosu je rovný. Horní pysk lehce překrývá dolní čelist. Oči jsou oválné s dobře přiléhajícími víčky. Barva očí by měla být co nejtmavší, závisí však také na barvě srsti. Ta může být různá, od černé po světle šedou, s různými odstíny žluté a žíhané až po jelení červeň. Uši jsou vysoko nasazené, trojúhelníkového tvaru. V zemi původu se krátce kupírují. Trup je obdélníkový, mohutný, ale není hrubý. Krk je silný a svalnatý. Psi dosahují kohoutkové výšky 64 až 68 cm, feny 60 až 64 cm. Hmotnost dospělého psa je asi 45 až 50 kg, feny asi 40 až 45 kg.
Charakter
Psi tohoto plemene jsou silní a inteligentní, a jsou si toho dobře vědomi. Jejich povaha se od dob starých Římanů změnila. Cane Corso mohou být nedůvěřiví k cizím lidem, v žádném případě však nesmějí být bezdůvodně agresivní. Jsou hraví, aktivní a činorodí. Milují oddaně svou rodinu, děti, přátele i ostatní zvířata žijící v domácnosti. Vůči dětem jsou velmi tolerantní. Hlídání mají hluboce zakořeněno, proto není třeba je tomuto nijak učit. Pokud si má pes zvyknout na častou přítomnost cizích lidí, musí se to učit již od velmi mladého věku. Jen tak se naučí reagovat klidně a vyrovnaně. Spatně socializovaný pes by mohl působit problémy. Vůči psům má cane corso někdy sklon k dominantnímu chování. Pokud se rozhodneme pro tohoto krásného a inteligentního psa, musíme pamatovat na to, že je to pes velmi aktivní a v žádném případě mu nestačí nějaká ta krátká vycházka. Potřebuje vybít svoji energii, je velmi učenlivý a proto je velmi vhodný pro řadu kynologických sportů, jako například obrana, poslušnost či záchranářský výcvik.
Komentáře
Přehled komentářů
Myslím, že záleží na povaze psa a hlavně na jeho výchově ne na rase. Každý by měl povahu svého psa znát vědět jestli si může dovolit ho pustit na volno apod. My máme dvouročního CC. Vzali jsme si cca v 9 měsících. Po chvíli co jsem si ho přivezli domů, zjistili jsem, že se ohání po našem, tehdy 4 letém synovi, i přesto, že nám původní majitel tvrdil, že je na děti zvyklý. Nebyl vůbec zvyklý chodit na vodítku, na žádné povely. Můj přítel, který má 120 kg si s ním poradit uměl. Ale vzhledem k tomu, že já mám 50 kg, našla jsem si výborného cvičitele, který mi ukázal a vysvětlil jak s ním cvičit. Stačilo s ním prodělat pár lekci (cca 6) a dnes umí krásně chodit na vodítku, povel "ke mně", sedni, lehni, zůstaň, umí se krásně zařadit k noze. Je to velice rychle učenlivá rasa. Je důležité nebát se a dát najevo, kdo je pán - on to velice rychle pochopí a pak je velice dobře zvladatelný, i přes jeho velikost. Dnes je to výborný hlídač a zároveň velký mazel a můj syn s ním může dělat cokoliv. Ale pořád je to pes obranář - má tendence bránit svoji rodinu. Ne jednou se mi stalo, že vyjel po kolemjdoucím opilci - proto vím, že na volno ho pustit nemůžu. Nikdy nemůžu vědět kdo se mu nebude líbit a nebo kdy si bude myslet, že musí bránit. Vzhledem k tomu, že mám zkušenosti s velkými plemeny, mohu srovnávat - CC je snadno vychovatelné a ovladatelné, jen je třeba důslednost, nebát se a dát mu najevo, že Vy jste pán.
Re: Jedině Cane Corso
(Eva, 23. 3. 2014 18:43)Mohu poprosit kontakt na cvičitele který vám pomohl vycvičit vaši 9 měsíční fenku cane corso?Děkuji
Cane corso
(Jarka037, 26. 12. 2013 20:51)Zdravím,máme fenečku 1,5 roku je velmi milá a doslova mi visí na podolku.Problém ovšem je kdokoli jiný v mé blízkosti,nejprve šíleně štěká,že musím zvýšit patřičně hlas a dát povel " fuj nesmíš " když se uklidní obskáče návštěvu a doráží dokud opět nedám povel nebo nevezmu do rukou smotané noviny či náhubek.Zvonek je katastrofa,to by zbourala celý dům.Ráda bych se zeptala jak těmto zlozvykům zabránit.Rovněž nesnáší určitý druh lidí,nenapadne je,jen běhá okolo a značně štěká s vrtěním ocásku.Prosím poradíte mi jak dosílit klidu a odnaučit jí tyto lumpačinky?Přiběhne na zavolání,dostane pamlsek za poslušnost,ale jít s ní někam ven na volno mám stále obavu.Děkuji za odpověď.
Moje první (a snad i poslední) setkání s cane corso
(If, 26. 8. 2011 14:26)
Včera jsme byli s rodinou v lese na chatě u rybníka i s tchánovým mírumilovným labradorem a on mi chtěl ukázat, jak labís hezky plave. Blížili jsme se k vodě a tam se jedna slečna ptala tchána, jestli tam mohou být, jestli to tam není soukromé. Řekl jim, že soukromé to tu není a slečna si najednou všimla, že máme psa. Vykřikla:"Ježiš, vy máte pejska!!!!!" Hned mi nedošlo, co se děje... Zničehonic se na nás vyřítila psí obluda, která absolutně neragovala na povely majitelky, vrhla se na našeho psa a rovnou se mu zakousla do krku. Nastal psí boj, při kterém náš sotva třicetikilový Lordík docela prohrával. Slečna se snažila svého psa za obojek odtrhnout, ale marně. Padesátikilová holka nemůže silou přemoci padesátikilového psa. Až po různých kopancích a křiku se nám podařilo Lorda vyprostit a s dírou na krku jsme ho odvedli pryč. Slečna se ani neomluvila a zmizela z dohledu.... Za chvíli šla po cestě s tímto "hovadem" asi maminka té slečny a když jsem s ní chtěla promluvit (zpočátku mírně), nehodlala ani zpomalit. Skončilo to hádkou, kdy paní mi odmítla říct své údaje, že jí pošlu účet za veterináře. Ač to bylo v lese a já vůbec nejsem konfliktní člověk, řvaly jsme na sebe (já asi víc) a jedna přes druhou. Chápu, že se tento pes někomu líbí, ale pokud si chci pořídit nějakého většího psa, musím vědět, jestli na něj stačím a trošku si o daném plemeni něco zjistit. Tady to nezlvádla ani jedna z nich a zřejmě to nebyl první konflikt při setkání s cizím psem, když se úplně zhrozila, že jdeme se svým psem.
Re: Moje první (a snad i poslední) setkání s cane corso
(Jarka, 23. 10. 2013 19:23)
Pes není hovado ani magor. Jaký pán - takový pes.
CC je překrásná rasa a ten, kdo si ho pořídí by měl mít především
hlavu vpořádku. Bohužel zamindrákovaní, zaprcatělí skřetové své
ego řeší nic neříkajícími povely těchto krásných psů. Srděčně zdravím.
Re: Re: Moje první (a snad i poslední) setkání s cane corso
(Jana, 18. 11. 2013 20:30)Souhlasím s Jarkou !
potřebujeme poradit....
(kristyna, 2. 8. 2012 16:54)naše teprve roční fena je od mala hrozně hodná a poslušná,chodily jsme s ní od mala mezi cizí lidi,na cyklostezky i mezi psi,děti,i hospodských zahrádek.vždycky byla mírumilovná a nevadil ji ani křik,ani běh dítěte ani rámus.vždycky za každým šla se pomazlit.ale už dvakrat hárala,a její chováni se docela zmněnilo.byly jsme opět na zahrádce u hospody,a 2 děti ktteré si tam hrály po nich vystartovala,a pak i po jedne paní co utíkala.tohle udělala poprvé,a proto se bojíme aby ji to nezustalo..chtěla bych slyšet názor,jestli se s tím zavčasu nedá něco dělat aby po lidech nestartovala?
Re: potřebujeme poradit....
(monika, 5. 7. 2013 13:12)Nejsem obborník,ale v době hárání se mění hladina hormonů a jinak mírumilovný pes se zachová pro vás nepochopitelně.S našimi psy-boxerka a CC-v tomto období chodím na klidná místa,na dlouhém vodítku.Vyhnete se nechtěné březosti a útokům na jiné psy,protože ti neodolají pachu vaší fenky.Mě to funguje,ikdyž jsou to psi s klidnými povahami,mazlové,přeci jen jsou to psi a nikdy si nemůžete být jistá ani perfektně cvičeným psem.Přeji vám,abyste si našla váš ideální způsob venčení.
Nezlomný přítel
(Jaromír, 8. 3. 2013 16:41)Mám pět let čistokrevného psa Cane Corso a musím souhlasit, že je to rasa v mnoha směrech vyjímečná. Co však považuji za nejvýraznější rys je nezlomnost. Pokud budete chtít psa ovládnout násilím, nepovede se vám to ani u štěněte u dospělého psa to raději nezkoušejte. Jeho povaha je přímá, nikdy nic není falešné. Při svojí velikosti je neskutečně mrštný a rychlý a touží po pohybu a dominanci.
chtěla bych slyšet váš názor
(Irena, 7. 12. 2010 11:42)Mám roční fenu cane corso,ještě minulý týden jsem měla i fenu kokra 13 let starou.Fena cane corso je moc hodná,poslušná,milá.3.12. se šla fenka kokra vyčůrat na dvorek,když se vrátila,tak po ní cane corso vystartovala a skoro jí překousla ,byla do 5 minut po smrti,prokousla jí hrudník.Snažili jsme se 4 lidé jí v tom zabránit ,ale marně.Neviděla ani neslyšela.Nevím proč to udělala,a navíc se jí od té chvíle docela bojím.Chová se úplně stejně jako před tím,jako kdyby se nic nestalo .Nevím co si o tom mám myslit.
Re: chtěla bych slyšet váš názor
(Honza, 24. 2. 2011 9:30)Já teprve pokukuji po tomto nádherném psu, ale všeobecně vím, že psí feny se snesou pouze máma z dcerou, neboť od přírody je vůdce smečky nejstarší fena a jelikož vaší cane je kolem roku a začíná jí psí puberta a tak se vaší starší feně přestala chtít podřizovat a zřejmě jí stačila nějaká vámi nepostřehnutelná záminka. Já do budoucna uvažuji o tomto plemeni, ale máme doma ještě australského teriera, který je opravdu velmi živý a drzý, náš starý pes který je nyní již mrtvý ho snášel dobře a nechával ho blbnout, ale australák ho bral od začátku jako výše postaveného, jenže u nového štěněte se bojím, že vedoucího bude chtít dělat australák a v později se to novému psu, který ho fyzicky snadno předhoní síle nebude líbit, též bych uvítal vaše zkušenosti soužití více psů různých velikostí Díky za reakce Honza
Re: chtěla bych slyšet váš názor
(Dominika, 19. 6. 2011 8:46)Dobrý den, možná by vám pomohlo přečíst si knihu od Dr. Sehnerové - Cane corso, Asijští démoni nebo Jak vychovat psa - v jedné z těch knih popisuje vztah, jaký k sobě zaujímají ve smečce dvě feny a uvidíte, že to vůbec není taková rajská zahrada, jak si hodně lidí myslí. Myslím, že vaše corso fena si se svou pohlavní dospělostí uvědomila svou sílu a vyšší hierarchickou pozici a možná že si i připomněla nějaké ty křivdy a ústrky, které se jí od starší feny dostalo. Soužití dvou fen vyžaduje daleko větší ostražitost a důvtip od pána, než třeba dvou psů. To už se ale třeba dočtete v těch jmenovaných knihách. Přeju vám pěkné dny s corso fenkou a nebojte se jí, jste pořád její milovaná paní a právě v tomto věku buďte sebejistá a sebevědomá, aby i nadále věděla, že panička jste vy :-)
Cane corso
(Denisa, 17. 11. 2010 11:10)Uz dlho pozeram na psikov plemena Cane corso, ale este stale som sa nerozhodla ci si nejakeho zaobstaram alebo nie. Mam uz doma jorksira (mini) myslite zeby mohol nastat nejaky problem? Trochu sa bojim zeby mu mohol tak velky pes ublizit. Nemate s tym niekto skusenosti? dakujem
Re: Cane corso
(Majo, 7. 6. 2011 12:52)
Ja mam tiež fenku jorka a premýšlam presne nad tým istým ..:)
fenka cane corso
(Dana, 26. 2. 2011 14:39)máme 14 měs.fenku cane corso,lepší plemeno neznám je milá,hravá,temperamentní ale poslušná,velice chytrá a učenlivá,miluje lidi,hlavně děti,snáší se se všemi ostatními zvířaty i s fenami je to prostě miláček-doporučuji-dřív jsme měli rodhézského ridgebacka také fenu byla úžasná hodná ale ostřejší a nedůvěřivá (byla však nemoná-rakovina) a na dvou letech jsme o ní přišli
Caník
(Xantipi, 20. 11. 2010 23:02)Já mám 4 měsíční fenečku a je to naprosto úžasný pejsek. Už teď je poslušná, hlídá, zatím každého vítá a nesmí se na ní zvednout hlas, jinak se otočí a myslí si svoje. Doporučuji všem, je to nejlepší pejsek, jakého jsme měli, s dětma si hraje i divočeji a neublíží.
Canice
(Radka, 16. 2. 2010 21:27)Měla jsem už nějaké plemena a myslím , že by si tyto psy neměl pořizovat začátečník jako prvního psa . Je to velmi chytrý až přecitlivělý pes . Vyžaduje naprostý klid a vyrovnanost od člověka . Pozoruji u naší 9 měsíční fenky zmatek , když je nějaký zmatek a chaoz . Nebo .... krásně cvičí ,je poslušná a lehce ji vykolejí něco rušivého . v tu chvíli musím klidně a vysvětlit jí že není čeho se bát . Je totiž mnohem vnímavější . Retrývr , vlčák, pitbul, kokr neměli takové sklony . Měli mnohej jednoduší pohled na svět . Je to pouze můj názor ,myslím si však , že se s canicí musí sice rozhodně , jasně a přitom velmi klidně a opatrně . Někdy se přistihnu , že vychovává ona mě ....čeká až zmírním hlas , protože su rozrušená ze situace co nastala a potom teprve příjde . Mám se ještě hodně co učit . zdravím
Jedině Cane Corso
(Petra, 20. 5. 2013 23:59)